*Ä¥emi/o UV , 8kemi/o PV *Ä¥emio, kemio serÄi 'ĥemio' serÄi 'o' [hxemi.0o] [hxemi.0o.SCI] Scienco studanta per analizo kaj sintezo la konsiston de la materiaj substancoj kaj la fenomenojn Äe kiuj ÅanÄiÄas la interna strukturo de la korpoj: kiu okupas sin je Ä¥emio, estas Ä¥emiisto [1]; kvar israelanoj ricevis dum la lastaj 10 jaroj Nobel-premiojn pri Ä¥emio kaj ekonomiko [2]; ankaÅ kemio estas arabdevena vorto [3]. 1. L. L. Zamenhof: Fundamento de Esperanto, Ekzercaro, § 322. Josef Åemer: La juda Åtato 60-jara, Monato, 2008/07, p. 103. Walter Klag: Arabaj vortoj en la germana kaj esperanta lingvoj, Monato, 2000/06, p. 15 angle: chemistry beloruse: Ñ ÑмÑÑ bulgare: Ñ Ð¸Ð¼Ð¸Ñ Äine: åå¦ [huà xué] finne: kemia france: chimie germane: Chemie hispane: quÃmica hungare: kémia, vegytan indonezie: kimia itale: chimica japane: åå¦ [ããã] katalune: quÃmica nederlande: chemie, scheikunde norvege: kjemi perse: Ø´ÛÙ Û pole: chemia portugale: quÃmica (ciência) ruse: Ñ Ð¸Ð¼Ð¸Ñ slovake: chémia svede: kemi ukraine: Ñ ÑмÑÑ volapuke: kiem Ä¥emia, kemiaserÄi 'ĥemia' serÄi 'a' [hxemi.0a] [hxemi.0a.SCI] Rilata al Ä¥emio: Ä¥emia armilo, bombo; elpensaĵo, kiun oni nomos Ä¥emiaj alumetoj [4]; estus terura [â¦] la Ä¥emia kuniÄo de la densigita vosto de la kometo kun la oksigeno de nia atmosfero FK ; multajn sanproblemojn ili povus solvi sen Ä¥emiaj kuraciloj [5]; enzimoj ebligas kaj regas la sennombrajn kemiajn reagojn kiuj estas necesaj por vivo [6]. 4. H. C. Andersen, trad. L. L. Zamenhof: Fabeloj, vol. 3, Åtono de la saÄuloj5. Laimius Stražnickas: Verdaj kuraciloj, Monato, 2002/10, p. 206. SteÄjo NORVELL: Vivo: Riboj, Monato, 2000/11, p. 16 angle: chemical beloruse: Ñ ÑмÑÑÐ½Ñ Äine: åå¦æ§ [huà xuéxìng] finne: kemiallinen france: chimique germane: chemisch hispane: quÃmico hungare: kémiai indonezie: kimiawi itale: chimico (agg.) nederlande: chemisch, scheikundig norvege: kjemisk perse: Ø´ÛÙ ÛاÛÛ pole: chemiczny portugale: quÃmico (adj.) ruse: Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÑеÑкий svede: kemisk ukraine: Ñ ÑмÑÑний volapuke: kiemik Ä¥emiaĵo, kemiaĵoserÄi 'ĥemiaĵo' serÄi 'aĵo' [hxemi.0ajxo] 1.[hxemi.0ajxo.substanco] Ĥemia substanco, precipe ia uzata en Ä¥emiaj eksperimentoj aÅ analizoj: Milk elportis rakon de analizaj Ä¥emiaĵoj kaj la pulvorigilon [7]; Usono eÄ liveris la Ä¥emiajn kaj biologiajn armilojn, per kiuj Irako tiutempe povis batali [8]; multaj preferas kutimiÄi al la sendanÄeraj kuloj anstataÅ uzi kemiaĵojn [9]. 2.[hxemi.0ajxo.produkto] Ĥemia produkto, varo produktita per Ä¥emiaj metodoj: pro agrokulturaj Ä¥emiaĵoj lampiroj malaperis, sed nun multaj vilaÄoj ilin kultivas por allogi turistojn [10]; maÅino kiu purigas paperon, forprenante la inkon [â¦] per Ä¥emiaĵoj kaj varmo [11]. 7. Ä. Vans: Trigamba JoÄjo8. Monato, Gerrit Berveling: Usono inter Irano kaj Irako, 2003/04, p. 119. Saliko: Äojoj kaj Äuoj de finna somero, Monato, 2000/12, p. 1210. Hori Yasuo: Japanio: Äu Äoja plorpluvo?, Monato, 2003/06, p. 1211. Joel BROZOVSKY: Noticoj, Monato, 1993/10, p. 4 angle: chemical beloruse: Ñ ÑмÑкаÑ, Ñ ÑмÑкалÑÑ, Ñ ÑмÑÑнае ÑÑÑÑва Äine: åå¦å [huà xuépÇn], åå¦ç©è´¨ [huà xuéwùzhì], åå¦ææ [huà xuécáilià o], åå¦è¯å [huà xuéshìjì] finne: kemikaali france: produit chimique, substance chimique germane: Chemikalie hispane: producto quÃmico, substancia quÃmica hungare: vegyszer itale: prodotto chimico, sostanza chimica japane: åå¦è£½å [ãããããã²ã], åå¦ç©è³ª [ãããã¶ã£ãã¤], è¾²è¬ [ã®ããã] katalune: producte quÃmic nederlande: chemieproduct, chemicaliën (= Ä¥emiaĵoj) norvege: kjemikalie perse: ٠ادÙÙ Ø´ÛÙ ÛاÛÛ pole: Årodek chemiczny 1. substancja chemiczna, Årodek chemiczny, chemikalia (l.mn.) portugale: produto quÃmico ruse: 1. Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÐºÐ°Ð»Ð¸Ð¹, ÑеакÑив, Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÑеÑкое веÑеÑÑво 2. Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÐºÐ°Ñ, Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÑеÑкое изделие, Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÑеÑкий пÑепаÑÐ°Ñ slovake: chemikália svede: kemikalie *Ä¥emiisto, kemiisto serÄi 'ĥemiisto' serÄi 'isto' [hxemi.0isto] [hxemi.0isto.SCI] Scienculo aÅ teÄ¥nikisto pri Ä¥emio: viva ekzistaĵo ne povas esti kreita en la retorto de Ä¥emiisto EE ; la Ä¥emiisto Kunz konfirmas la supozojn de Boyl FK ; li ne estis Ä¥emiisto, astronomo, matematikisto VivZam ; kongreso de kemiistoj [12]. 12. Monato, Nikolao Gudskov: La mondrevolucia verko finfine en Esperanto, 2009/10, p. 25 angle: chemist beloruse: Ñ ÑмÑк Äine: åå¦å®¶ [huà xuéjiÄ], åå¦è [huà xuézhÄ], 女åå¦å®¶ [nÇhuà xuéjiÄ] france: chimiste germane: Chemiker hispane: quÃmico indonezie: kimiawan itale: chimico (sost.) japane: åå¦è [ããããã] perse: Ø´ÛÙ Ûâدا٠pole: chemik ukraine: Ñ ÑмÑк elektroÄ¥emioserÄi 'elektroĥemio' [hxemi.elektro0o] [hxemi.elektro0o.SCI] BranÄo de Ä¥emio, kiu pritraktas sistemojn kaj interfazajn limojn dum fluo de elektro tra ili: por elektroÄ¥emio gravas la fakto, ke la surfaco de elektrodoj el la [vitra] grafito estas tre Ä¥emie imuna [13]. 13. Vikipedio, Grafito angle: electrochemistry beloruse: ÑлекÑÑÐ°Ñ ÑмÑÑ Äine: çµåå¦ [dià nhuà xué], ç£åå¦ [cÃhuà xué] finne: sähkökemia france: électrochimie germane: Elektrochemie hispane: electroquÃmica hungare: elektrokémia indonezie: elektrokimia itale: elettrochimica nederlande: elektrochemie norvege: elektrokjemi perse: برÙاشÛÙ ÛØ Ø§ÙکترÙØ´ÛÙ Û pole: elektrochemia portugale: eletroquÃmica ruse: ÑлекÑÑÐ¾Ñ Ð¸Ð¼Ð¸Ñ elektroÄ¥emia, elektrokemiaserÄi 'elektroĥemia' serÄi 'elektroa' [hxemi.elektro0a] [hxemi.elektro0a.SCI] Rilata al Ä¥emia transformado de substancoj per elektra fluo: per elektrokemia procedo la emisiado realiÄas Äe ordinara temperaturo [14]. 14. -, trad. J. Palu: Kion kapablas elektrono?, Homo kaj Kosmo, numero 1976/1-1, p. 7a-8a angle: electrochemical beloruse: ÑлекÑÑÐ°Ñ ÑмÑÑÐ½Ñ finne: sähkökemiallinen france: électrochimique germane: elektrochemisch hispane: electroquÃmico hungare: elektrokémiai itale: elettrochimico (agg.) japane: é»æ°åå¦ã® [ã§ãããããã®] nederlande: elektrochemisch norvege: elektrokjemisk pole: elektrochemiczny ruse: ÑлекÑÑÐ¾Ñ Ð¸Ð¼Ð¸ÑеÑкий imunoÄ¥emioserÄi 'imunoĥemio' [hxemi.imuno0o] [hxemi.imuno0o.SCI] Scienco pri la Ä¥emiaj strukturo kaj ecoj de la antikorpoj kaj antigenoj, kaj pri ilia interagado: li interesiÄis pri imunologio, kiam ankoraÅ junis tiu Äi fako, kaj li akiris sciojn pri Ä¥emio kaj imunoÄ¥emio [15]. 15. S. Norvell: Profeto sen honoro, Monato, 2003/01, p. 12 angle: immunochemistry beloruse: ÑмÑÐ½Ð°Ñ ÑмÑÑ finne: immunokemia france: immunochimie germane: Immunchemie hispane: inmunologÃa itale: immunologia nederlande: immunochemie norvege: immunokjemi pole: immunolgia ruse: иммÑÐ½Ð¾Ñ Ð¸Ð¼Ð¸Ñ neorganika Ä¥emio9serÄi 'neorganika ĥemio' [hxemi.neorganika0o] [hxemi.neorganika0o.KEM] Parto de Ä¥emio kiu studas neorganikaĵojn: Äi tiuj estaĵoj [â¦] konsistas [â¦] el fero, oro kaj ankaÅ el multspecaj metaloj kaj mineraloj, inter ili ankaÅ el tiaj, kiujn ne konas nia neorganika Ä¥emio [16]. 16. F. Karinthy, trad. L. Totsche: VojaÄo al Faremido, 1933 beloruse: неаÑганÑÑÐ½Ð°Ñ Ñ ÑмÑÑ Äine: æ æºåå¦ [wújÄ«huà xué] france: chimie inorganique germane: anorganische Chemie hispane: quÃmica inorgánica indonezie: kimia anorganik organika Ä¥emio9serÄi 'organika ĥemio' [hxemi.organika0o] [hxemi.organika0o.KEM] Parto de Ä¥emio kiu studas organikaĵojn, tio estas precipe substancojn kun karbona aÅ hidrogena bazo: organika Ä¥emio enhavas ege pli multe da kombinaĵoj ol neorganika Ä¥emio [17]. 17. Z. PluhaÅ: Sistema Ĥemia Nomenklaturo en Esperanto, 2011 beloruse: аÑганÑÑÐ½Ð°Ñ Ñ ÑмÑÑ Äine: ææºåå¦ [yÇujÄ«huà xué] france: chimie organique germane: organische Chemie hispane: quÃmica orgánica indonezie: kimia organik petrolÄ¥emioserÄi 'petrolĥemio' [hxemi.petrol0o] [hxemi.petrol0o.SCI] BranÄo de Ä¥emio studanta konsiston kaj Ä¥emiajn ecojn de nafto, petroloj kaj natura gaso (gasaj hidrokarbonaĵoj). angle: petrochemistry beloruse: наÑÑÐ°Ñ ÑмÑÑ Äine: ç³æ²¹åå·¥ [shÃyóuhuà gÅng], ç³æ²¹åå¦ [shÃyóuhuà xué], ç³æ²¹åå¦å·¥ä¸ [shÃyóuhuà xuégÅngyè] finne: petrokemia france: pétrochimie germane: Petrochemie hispane: petroquÃmica indonezie: petrokimia itale: petrolchimica nederlande: petrochemie norvege: petrokjemi perse: پترÙØ´ÛÙ Û ruse: неÑÑÐµÑ Ð¸Ð¼Ð¸Ñ administraj notoj petrol~o: Mankas dua fontindiko. petrol~o: Mankas fonto, kiu estas nek vortaro nek terminaro.